Velikonoce jsou nejvýznamnějším křesťanským svátkem a zároveň překrásnou oslavou příchodu jara, oslavou nového života a obnovy. V náboženském pojetí souvisí se Vzkříšením Ježíše Krista, ke kterému došlo třetí den po ukřižování, tedy na Boží hod velikonoční.
Původní latinský název Velikonoc "pascha" a hebrejský "pesach" poukazuje na to, že ve stejném období došlo k vysvobození Izraelitů z egyptského otroctví. Vždyť "pesach" znamená "přechod". A byl to právě Mojžíš, který převedl izraelský lid suchou nohou přes Rudé moře...
Znáte význam Svatého, nebo-li Pašijového týdne? Víte, co se podle křesťanských tradic v ten který den událo? Svatý týden byl posledním týdnem pozemského života Ježíše Krista, ve kterém byl Ježíš ukřižován na kříži a poté vzkříšen.
Svatý týden začíná Květnou nedělí a pokračuje Modrým pondělím, Šedivým úterým a Škaredou (nebo-li Sazometnou, či Smetnou) středou. V tento den se vymetaly komíny. Také byste se neměli mračit, jako se Jidáš mračil na Ježíše Krista.
Na Zelený čtvrtek by se měla jíst zelená strava, aby byl člověk zdráv. V tento den také naposledy zvoní zvony, a pak "odlétají do Říma". Místo nich nastupují dřevěné řehtačky.
Velký pátek je dnem ukřižování Krista. Je to také den, kdy životu vládnou magické síly. V tento den se podle lidových pověr otevírá země a odkrývají její poklady. Také se nesmí prát prádlo, neboť by mohlo být smočeno Kristovou krví.
Na Bílou sobotu končí 40 denní předvelikonoční půst a pečou se mazance a tradiční velikonoční beránci.
Velikonoční neděle je dnem Vzkříšení Ježíše Krista. Odehrává se ve znamení oslav, dobrého jídla a pití a koná se také nejdůležitější bohoslužba celého náboženského roku.
Velikonoce jsou už od předkřesťanských dob časem veselí a bujarých oslav. Tradiční koledování, malování vajíček a pomlázku jistě všichni dobře znáte, ale třeba Vás překvapí jiné obyčeje...
Od Zeleného čtvrtka do Bílé soboty chodili chlapci školou povinní po vesnici, řehtali řehtačkami a modlili se. Někdy s sebou nosili i slaměného Jidáše.
Na Květnou neděli se světily kočičky. Posvěcené se pak zapochovaly na okraj pole, aby chránily úrodu, nebo se ukládaly do sklepa, aby chránily zásoby.
Vysévalo se obilí, které symbolizovalo začátek jara a tedy i začátek zemědělských prací. Dnes zaséváme obilí nebo trávu většinou jen jako dekoraci, kterou pak zdobíme kraslicemi.
